3.Kapitola:My máme psací stroj, úžasné síly zdroj!

8. ledna 2012 v 7:56 | Lady Malande

3. Kapitola: My máme psací stroj, úžasné síly zdroj!
Prvního října bylo venku skutečně odporně. Poslední dobou celé dny jen pršelo a pršelo a pršelo, a když dopršelo, tak za pět minut zase začalo. Zkrátka a dobře, hnus. Aby toho však nebylo málo, ode dneška měl mít Zmijozel OPČM společně s Nebelvírem a Havraspárem. Tyjo to je smůla…
Inu a teď k zpět našim nadějným, talentovaným hrdinům. Anne s Veru seděly ve Zmijozelské společenské místnosti a pročítaly Denního Věštce. Lépe řečeno, Anne pročítala Denního Věštce. Veru se střídavě muchlala s Regulusem a mezitím občas cosi domalovala školnímu jednorožci, kterého už dva dny kreslila. Tak to pokračovalo, dokud nevstoupil Snape, který jim s bojovným výrazem ve tváři oznámil, že na ně u chrliče čeká Greenová a- cituji - ta "mudlovská šmejdka" Maddisonová.
"No konečně! Skoro měsíc jsem je neviděla… Anna odcházíme… makej!" Křikla Veru, vyhoupla se z křesla, Regulus jí dal poslední pusu a ona se rozběhla ke dveřím a následně odtamtud vymizela. Chvíli po Veru se ze spolky vytratil i Black mladší, který se, dle svých vlastních slov, šel po dlouhé době zase něco učit. Anne odložila noviny zpět na stůl a už, už se otáčela k odchodu, když jí zaujal pohled na Snapea. Seděl v samém rohu místnosti, u ebenového stolu s ne příliš pohodlnou židlí. Před sebou měl jakýsi pergamen, po němž vedl hrot brku takovou rychlostí, že se Ann nestačila divit.
"Sra-Severusi?"
"Hmm" UO-univerzální odpověď.
"Mohla bych tě o něco poprosit?"
Ticho.
"Já s tebou mluvím!" tím mlčením jí vytočil, proto k němu Anne dodupala, vzala mu brk z ruky a praštila dlaní do stolu tak silně, až kalamář s inkoustem nadskočil.
"Proč se bavíš s tou… s Maddisonovou? Je to-"
"Mudlovská šmejdka… to už jsi říkal… Navíc už když se bavím s tebou tak riskuju…" svá další slova zastavila dlaní před pusou. Koukla na Snapea, který se teď pro změnu obratně šklebil.
"No tak Severusi prosím… něco od tebe potřebuju"
"A co konkrétně… pomoct s úkolem do lektvarů nebo by si ho madam rovnou nechala napsat od-"
"Nech toho! Kolikrát ti ještě mám zopakovat, že tebe jako half-blood neberu!" Dívka se otočila k odchodu. Bylo jasné, že dneska s ním nebude řeč… Když tu náhle, co se nestalo. Snape se zvednul, pevně Ann chytil za ruku, čímž si ji vlastně přetočil čelem k sobě.
"Co to-" Hnědovláska sebou zašila a jakmile sevření aspoň trochu povolilo, vtrhla se mu.
"Co jsi to chtěla?" bezmocně sklopil pohled. Anne jen stála a hleděla jako opařená.
"Cože-já-to… ehm… jenom jsem chtěla pomoct s černou magií"
"Dobře… dneska v jedenáct u jezera" se zašustěním hábitu se odporoučel do pokoje. Anne se nezmohla na víc, než zdvihnutí dlaně ve snaze mu mávnout.
"Andulo!!! Kde jsi ty čutno?! My tě tam čekáme jak idioti a ty…." Klika cvakla, dveře letí, Veru vchází do dveří! "… no to je výborné! Ty si tady stojíš a čekáš… Na co jako čekáš?! Až zahřmí? Omg!!" Malá bledá tváři divé…xD
"No jo už jdu" houkla Anne neurčitě a stále ještě ohromeně se vydala pryč. Zmijozelská spolka už zase zela prázdnotou.
***
Druhá hodina odpolední odbila ani ne před deseti minutami. Do učebny č. 11 se řítili poslední opozdilci, mezi nimiž byli např. Malinovski s Underforestem, Jugsonová se Scabiorovou nebo třeba Potter s Blackem… klasika. Problém však byl v tom, že dorazilo 6 lidí a zbyla pouze 4 místa, z čehož byla naštěstí volná celá jedna lavice. Tu nakonec pánové přenechali dámám. Inu, strhnul se boj o židle. Byť se místu vedle Petera Pettigrewa všichni vyhýbali jako upíři česneku, Underforest se snad poprvé za život zachoval jako gentleman a přenechal místo dámě (jménem Malinovski xD). On a Sirius tedy zůstali naocet.
"Uuu, Siriusi… nechtěl by sis sednout?" Houkla na něj půvabná blondýnka odkudsi z první lavice. Tichošlápek si ji prohlídnul a nakonec usoudil, že je dost hezká na to, aby jí věnoval zájem.
"S radostí" Sirius poplácal soucítně Undyho po rameni, nahodil úsměv, který na 75% holek působil jako lízátko na vosy, načež hrdě odkráčel k onomu místu. Blondýnka se jako na povel zvedla, Black si sednul místo ní, zatímco ona se mu uvelebila na klíně.
"Sss Tichošlápku!" špitnul James; tázaný se otočil.
"UUU Siriusinečku… nechtěl bys mě do postele?" Pronesl Potter teatrálně směrem k Lupinovi. Kleknul si na kolena a zamrkal.
"S radostíííí lásko má jediná kouzelná!" hlesnul Lupin Jamesově sarkastickém stylu, svíjíce se smíchy pod lavicí.
"Bože to jsou takové hovada!" odsekla zhnuseně Anne.
"A ta nany Stargesová mu na to skočila" i Sonia se svíjela smíchy, stejně jako polovina osazenstva. Tentokrát ji však její spolusedící jedním dloubnutím do žeber úspěšně spacifikovala. Ruch ve třídě znenadání ustal, neboť se do místnosti vhnala profesorka Loučková. Byla to mladá žena, James odhadoval, že sotva 2 roky po škole. Konečky rudých vlasů jí sahaly sotva po ramena. Kulatý obličej rámovaly z každé strany dva namodro nabarvené prameny. Mladý dojem, který z ní vyzařoval, doplňoval všudypřítomný úsměv.
"Zdravím!" Postavila se před katedru, rozhlédla se po třídě. Následoval úškleb při pohledu na Pottera, Lupina, Blacka se Stargesovou, či stále se smějící Greenovou.
"Tak a dost bobani. Takhle by to vážně nešlo… Pottere, okamžitě si sedněte na své místo! Proč tady před Lupinem klečíte se radši ptát nebudu. Slečno Greenová, já vím, že Vám to asi připadne hodně vtipné, nicméně, zkuste se omezit na každodenní normál ano?" Loučková se usmála směr poslední lavice uprostřed, kde Sonia s Theres seděly. Tázaná jen přikývla.
"A teď vy Blacku… zdá se vám snad, že máme málo lavic?"
"Ano zdá. Přišel jsem poslední a neměl jsem si kam sednout, tak mi tady Bridgit nabídla místo"
"Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí… Vztyk!" Profesorka křikla tak hlasitě, že i o hlavu vyšší Sirius se raději postavil.
"Vy snad nemáte hůlku?" pozvedla obočí.
"Mám, ale to-" opáčil se Tichošlápek. Všichni ten duel napjatě sledovali. Vidíte to, i Soniu přešel smích.
"Ona není jenom na hovadiny, víte? My kouzelníci s ní k-o-u-z-l-í-m-e"
"Nemohu kouzlit, jelikož jsem nezletilá osoba"
"Takový pan kouzelník a bojí se přičarovat si lavici… začínám pochybovat, že je to ranní Reparo vašim dílem…"
"Sakra! Ona o tom ví!" Špitl Remus člověku po své levici. James jenom zarytě mlčel.
"Cože? Jaké Rep-"Sirius už zase nechápal.
"No nedělejte se. Za to Vás chválím, ale za tu lavici strhávám Nebelvíru pět bodů!" V tom okamžiku se úplně vepředu objevila další z mnoha totožných studentských stolů. Sirius jen naprázdno polknul. Ta baba se ho snad rozhodla mučit!
"Jo a víte co? Když jste takový machr na spravování věcí… tady máte" Jen co si Sirius s úlevou sednul, na lavici se mu objevil jakýsi velký, zaprášený přístroj. Všichni přítomní vydechli v úžasu.
"Páni psací stroj!" Pronesla udiveně jinak mlčenlivá Therese.
"Ano, ano… šikovný mudlovský vynález. Do zítřka ho chci mít spravený v kabinetu, rozumíte Blacku?" Tichošlápek přikývnul; profesorka koukla na hodinky.
"Tak to už vás zase budu muset pustit. Neprobrali jsme vůbec nic, takže si na zítřek vyžádám dvouhodinovku." Zatímco někteří jásali, našli se také tací, co nadšení svých spolužáků nesdíleli. "Co jsem to ještě… jo! Než se rozejdete, chtěla bych vám oznámit, že bude v následujících měsících probíhat jakási předpříprava na OVCE. Abychom se nemuseli dívat na vaše znuděné tvářičky - že ano pane Pettigrew -, rozhodli jsme se to tento rok udělat formou jakéhosi turnaje." Třídou se rozlehl neidentifikovatelný šum. Žena jen párkrát tleskla.
"Více podrobností se dozvíte dnes po večeři ve Velké síni. Můžete jít…"

"No pánové! To musíme vyhrát! Konečně se ti šašci umoudřili" Křiknul nadšeně Sirius.
"Víš co, Tichošlápku, mě by teď spíš zajímalo, jak opravíš ten maslostroj." James ukázal na psací stroj, jež levitoval, před Blackem.
"Hele Jamesi… Evansová!"
"Kde?!"
"Tam"
"Jak vypadám?"
"Hrozně…"
"… jako vždy" dodal Lupin.
Potter se narovnal, upravil si hábit, načež se s vyvoláváním Lilyiného jména odporoučel až nakonec chodby.
"Čau Sebastiane… ehm, víš, jak máš spravit ten psací stroj?" ozval se dívčí hlas kdesi za Blackem. Tázaný sebou škubnul.
"Jsem Sirius!" pokrčil rameny a zamračil se.
"Blbé jméno…" Therese mu oplatila stejně. To už další z Havraspárských sedmaček nevydržela a vyhrabala se s dalším záchvatem smíchu zpoza dveří učebny.
"Hahaha Greenová! Strašně vtipné…" Ušklíbnul se Black
"No to teda jo, až na to, že já se nesměju tobě! Teda vlastně směju…" Následoval další nekontrolovatelný buch.
"Čemu se to zas tlemíš?!" Dívka mu nebyla schopna odpovědět, proto se otočil na Lupina, Petera a Theres. "Je mi někdo schopný říct, čemu se tak směje?"
Sonia se několikrát bezúspěšně pokusila ukázat k nástěnce; nakonec to však Theres musela udělat za ni. Sirius nasupeně odešel za směrem Terčina ukázání. Prodral se houfem lidí až k papíru, jež se vyjímal na jinak ponuré a depresivní tabuli. Abyste rozuměli, na nástěnce byl připíchnut pergamen s dvojicemi, které rozdělili profesoři ku příležitosti přípravy na OVCE. Přeletěl text očima ve snaze najít své jméno. Nakonec ho našel… Sirius Black+Narcissa Blacková
"Co to sakra… Cože?! No to snad není možné!! Já protestuju!" Rozkřikl se na celé kolo. Mezitím už k němu došel Lupin.
"Tichošlápku uklidni se"
"Ne! Tobě se to říká, ty jsi ve dvojici s-"
"Veronic Jugsonovou" Povzdechl si Lupin.
"No jo! A já? Já jsem s Narcissou chápeš to? S tou nánou pitomou!" Sirius nasupeně strhl papír z nástěnky, roztrhal ho na cimpr campr a v plné polní se vydal směr Nebelvír.
"Hej a co ten psací stroj?!" Křikla ještě Theres. Black už ale nevnímal, proto koukla na svou kamarádku - ta se opět chlamala, ale tentokrát Soniu opečovával Remus. Inu odebrala se Theres za něma….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 1:53 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist