Jednorázovka:Bojovati stříbro, utíkati zlato

7. ledna 2012 v 19:52 | Lady Malande |  Povídky
Na úvod bych ještě chtěla dodat, že tato Povídka byla napsána pro mojí kamarádku SonikuOpiku. Doufám, že se bude jí i Vám líbit. Kdybyste nechápali některé hlody nebo souvislosti, nezoufejte. Některé zkrátka pochopit nejdou. (Pochopí je jen zasvěcení) Příjemné počtení ! ;)

Jednorázovka pro Soňu: Bojovati stříbro, utíkati zlato

Let the Storytime begin!
Bradavice. Sedmý rok studia na téhle úžasné kouzelnické škole v Anglii. Listopad. Pošmourné deštivé počasí. Dívčí ložnice v Nehelvítské věži. Nechuť k vstávání. Ovšem jako každý den.

Když dívce s kaštanovými vlasy zazvonil budík, ozvalo se jen pár zamručení od ostatních. Kate automaticky zaklapla budík. Nikdo ovšem nevstal. Budík nesplnil svou úlohu.Selhal. Ale to se stává někdy všem. Bohužel, nemělo by se to stát dnes. Ale to si v klidu spící dívčiny neuvědomují.
***
V tu samou dobu ve Zmijozelských dívčích ložnicích. Budík ani nemusel zvonit. Drobnější holčina s hnědými vlasy si sedla na posteli a teprve pak otevřela světu své oříškové oči. //Copak nám to asi připomíná? xD//
Vstala, odhrnula záclony a nechala pár nepatrných paprsků vstoupit do místnosti. Převlékla se z noční košile a usedla ke stolu. Za sebou uslyšela zvedající se Anne a Veronicu. Ty si protřely nebohé ospalé oči a jen zívaly.Dnes píšou z Lektvarů. Její oblíbený předmět! Už se těší až ohromí ostatní svou dokonalou přípravou. A nejvíc se těší, až uvidí svou sestru při zvuku zvonku přibíhat udýchanou do třídy.
***
Lupin už seděl dávno u stolu ve Velké síni a čekal na svou milou. Upřímně doufal, že nezaspala. Ne dnes. Ke stolu si přinesl knihu Lektvarů pro pokročilé a ještě pokročilejší a doufal, že si za tu čtvrt hodinu dokáže ještě něco vsoukat do hlavy. Naproti sobě pozoroval smějícího se Jamese a Siriuse. Ani nechtěl tipovat, co dostanou z velké písemné a praktické práce oni. Nemluvě o Peterovi, který seděl vedle něho a dloubal se v nose.Radši odvrátil pohled…
***
Za pět osm. To by nebyl zas tak špatný čas, ale jen pokud byste zrovna neotvírali ospalé oči v posteli na druhém konci hradu, než kde máte za necelých pět minut být. Kate vyletěla z postele. ,,Zase mě nevzbudili, jaké jsem si to vybrala kamarádky…Já se fakt na všechno můžu…" Kate na sebe ledabyle nahodila spodní prádlo, sukni, jakš takš i košili s vestou, kravatu si jen přehodila přes rameno a punčochy? Ty si pro jistotu nevzala vůbec. Popadla první sešit, který uviděla a vyletěla z místnosti. Na Schodišti brala schody po třech a nebýt zábradlí už by skončila někde na dně věže. Zkrátka, tak to vypadá, když se schody včas nenatočí správným směrem.
Za minutu osm. A ona je teprve v druhém patře…Shit!
***
Třída se usazovala do svých lavic a vytahovala si poslední drobnosti ze skladu pro přípravu zadaných lektvarů. Kristen po očku pokukovala po Severusovi, který jako vždy zahloubán do sebe, měl již všechno připravené. No zkrátka na něj v Lektvarech stále ještě neměla. S pocitem úzkosti vydechla. Zazvonilo. Křiklan se vyvalil ze svého kabinetu(Ano, už v té době nebyl nejštíhlejší) a ihned kontroloval stav třídy. Na první pohled odhalil chybějící kopii dívky v zeleném . Naschvál začal už vysvětlovat.
,,Takže, jak víte, dnes píšeme důležitý test, abychom se ujistili, zda můžete pracovat v oboru Lektvarů, jedů nebo medicíny.Zkrátka abychom věděli, že nevyletíte do vzduchu.//že, Soňo!//
Na test máte hodinu. Z předmětu Po Lektvarech jste omluveni. Myslím, že již můžete…"
Dveře učebny se rozletěly a vtrhla do nich uchvácená Kate. Ani se nezastavila před vyučujícím a jen za běhu zamumlala něco ve smyslu ,,Omlouvám se". Když zasedla vedle svého dvojčete, Křiklan dokončil větu:,,…začít."
Když před sebou Lupin spatřil záda Kate , velice si oddychl. Ještě to stihla. Ovšem, jak v jejím současném stavu dokáže ten test napsat? To netušil.Odvrátil od ní pohled a začal si pročítat zadání.
Kristen si nemohla odpustit připomínku pro její o pár sekund mladší sestru:
,,Copak, copak, budík nezvonil? A nebo nám spíš naše slečna zlenivěla?"
Kate se stále ještě vydýchávala a raději comment její sestřičky ignorovala. Nikdy nepochopila, proč je na ní její sestra, ještě k tomu dvojče, tak zlá. Nikdy to nechápala a asi nikdy nepochopí.
Nejspíš rozdílnost genů. Kristen byla vždy po jejím otci. Stejně jako on chodila do Zmijozelu. Stejně jako on vždy musela mít pravdu. Ale také stejně jako on vždy vyklízela pole , když se neskytl i ten nejmenší zádrhel.
Kdežto ona byla jiná. Po matce. Ač nebyla mudla ale plnohodnotná kouzelnice s krví, nikdy nepatřila ke Smrtijedům. Vždy tak trochu zanedbávala školu, ale nikdy ne své přátele. Nikdy nezapomínala na staré účty. A hlavně se nikdy k ničemu neobracela zády.
Kate vlastně nikdy nepochopila, jak se ti dva úplně rozdílní lidé mohli najít, vzít a ještě k tomu spolu 18 let žít bez toho aniž by její Otec musel utéct od Smrtijedů a bez toho, aby se její matka Smrtijedkou stala.
Z přemýšlení jí vyrušil hlas Luciuse (nebo Lucky?) :
,, Kampak mě to rodiče poslali, já už si připadám jako v Obrtlé ulici! Když už nic, tak by si děvčata alespoň mohla brát punčochy na sebe a ne jen s sebou…"
Ze zadních řad se naklonila Havraspárská studentka Theresa:
,, Luciusi, okamžitě toho nech! Víš, že zaspala!"snažila se dívčina bránit kamarádku.
,,Abych taky nenašel něco na tobě, ty mudlovská…" začínající hádku protla Sonia, Theresina věrná spolusedící: ,,MG, se vzpamatuj! Co to tady vůbec meleš?"
Do už veřejné konverzace se připletla Veronica, která seděla hned vedle peroxiďáka:
,,Luci, máš už něco vůbec napsaný? Jen tak mimochodem, protože by se mi něco hodilo…" Lucius si jí nevšímal a nadepsal alespoň své jméno.(Na příjmení už si z rozrušení nevzpomněl)

Anne sedící po Verčině pravici jen zakroutila očima, strčila loktem do kamarádky a postrčila svůj testovací papír skoro až k Veru. Ozvalo se tiché,,Dík".

Po příchodu Křiklana se ve třídě opět rozhostilo jen šustění papíru. Učitel spokojen s prací žáků, se opět na chvíli vzdálil.
Studenti opět na chvíli přešli zpět k testu. Většina z nich už se dostala alespoň ke třídě. Většina napsala Sedmý ročník A, ale našli se i tací, co měli bujnější fantazii a napsali: ,,Ta třída s klonama , hňupem a dudákem."
První úkol byl lehký . I vystresovaná Kate ho zvládla a to i v případě, že byla antitalent na Lektvary. Druhý úkol byl ovšem těžší. Soňa se zamračila, na chvíli se zadívala do stropu, ale po chvilce i tento úkol zvládla. Přišel úkol třetí. Veru již aktivně pokukovala po tom, co napsala Anne a tak přes tento úkol přešla i ona. Čtvrtý úkol byl ovšem něco. Therese začala okusovat tužku, Lupin málem začal výt úzkostí a Potter preventivně trhal kousky písemky a předával je Siriusovi, který je s nadšením jedl.
Pátý úkol. Tady přestává všechna sranda. Anička přestala psát, Lucius zapomněl na svůj zevnějšek a začal si rvát vlasy, červíček už se vrtal i v uchu a i Sirius konečně pochopil, že píšou písemku. Kristen taky chvíli trvalo, než vůbec vymyslela nějakou větu, jak tuhle úlohu okecat. Pak pohlédla na Snapa. Nos měl přilepený skoro až u papíru a stále usilovně psal. Zkrátka, u Křiklanových testů se pozná odborník.

***
Po 20 minutách čirého šílenství začalo 10 minut hromadné paniky.
Někteří žáci začali zjišťovat, že nemají váhy a ve skladu už nebyli. A tak se spousta lidí začala otáčet a shánět dobrou duši, která jim ty váhy půjčí. Sonia s Theres byly obrány mezi prvními. Po další chvilce někdo zjistil, že tento lektvar se vůbec nedělá z přísad, které mají před sebou. A tak nastaly další přesuny do skladu a zpět s hrstmi plnými nevábně vypadajících živých či mrtvých předmětů.
***
Nastala doba opravdové práce.Kristen i se Snapem, Anne, Lupinem i Theres neúnavně pokračovali v přípravě. Už dokonce zapalovali ohně pod kotlíky. Kate, Lucius i Peter se zasekli u vážení nesprávných ingrediencí. Naše nejmenovaná střední vrstva se povětšinou dívala k svým sousedům a tak se i přes tuhle fázi s neustálým špitáním dostali.
***
Nastala doba opravdové fáze práce. Vaření.
Kate už nezvládala, jednoduše se posadila a zabořila tvář do dlaní. Lucius ve vzteku zlomil svou vycházkovou hůl. Peter spadl ze židle. Prostřední vrstva už to snášela o něco lépe:
Veru se ,,jen,, zamlžily brýle, Sirius se začal drbat za uchem.(,,asi ty blechy, no…").
Potter ustal v práci a radši se otočil do zadu kde měl krásný výhled na Aniččin výstřih. Bohužel pro něj, Anne si toho všimla a hodila po něm jí už nepotřebnou lžící. Pottera to odradilo a tak se zaměřil alespoň na Lillyno pozadí, které měl přímo v řadě před sebou.
Soňa se záhadným způsobem dostala přes tuto nebezpečnou fázi a spolu s roztěkanou Theres dosáhly fáze-Skorohotovo-.
Lupin před sebou stále třímal lžíci s prachem polednic, kterou nevěděl, jak vhodit do hrnce tak, aby mu nebouchl před obličejem.
Anne si snažila vzpomenout na ten vzorec s výpočtem poměru vhozených červů a nakrájených cibulí. Teď ovšem zbývala otázka, jestli má vůbec správně nachystané ingredience.
Kristen se Severusem se stále držela dobrého tempa. Kdybych ale měla posoudit, čí lektvar vypadal lépe, byl by to Severusův. Lépe voňel.
***
A bylo to tu. I ti nejlepší začali odpadávat. Sonia se trochu sekla. Místo 30mg štěrku ze vznášející se pouště dala písku 30g. Účinek byl samozřejmě fatální. Jakmile se písek dotkl vody, tekutina vybuchla. Do třídy se vevalil mohutný kouř. Theres se začala smát a zavřela při tom oči. Osudová chyba. Soňa nesnesla představu horšího stupně a při příležitosti nasypala hrst štěrku i do nehlídaného kotlíku Theres . Ozvala se další rána. Dlouhovlásce zamrzl úsměv na rtech a výbuch ji odhodil až na Luciuse. Ten jí se zděšením chladnokrevně setřásl na zem a okamžitě si začal čistit hábit. To se ale už pousmála i do té doby vcelku klidná Anička. Lucius to okamžitě zpozoroval a snažil se na Aničku dosáhnout přes rozbouřenou Verču, které kolem sebe ve všeobecném zmatku rozhazovala rukama a ohrožovala tak nejen sebe, ale i své okolí.
Potter se snažil využít příležitosti. Zapomněl na Lilly. Teď tu byla Anne! Když zjistil , co způsobil výbuch Luciusovi, snažil se to samé aplikovat na Aničku a sebe. Už se snažil vhodit cizí předmět do kotlíku nebohé Aničky, ale naše bystrá studentka si toho všimla, zakryla si kotlík rukou a druhou dala Potterovi facku. Bohužel besprostředně po tom Verča jednou ze svých divých rukou, ve kterých už mimochodem třímala naběračky a snažila se napodobit hru bubeníka Juliuse (vynikající bubeník Nightwish), shodila Aniččin kotlík na zem a zmařila tak její celohodinovou práci, jelikož kotlík sebou strhl i nebohý cár papíru s teorií a ten na podlaze víceméně rozleptal. Kristen se snažila toto všechno nevnímat a soustředit se jen na její práci. Bylo by se jí to povedlo, kdyby na Severuse někdo něco nekřikl, což okamžitě upoutalo její pozornost a do jejího kotlíku nespadla čokoládová žabka. Výbuch nenastal a tak tato skutečnost zůstávala skryta.
Kate se rozhodla, že využije zmatku a ještě zkusí podruhé uvařit lektvar. Chystala se jít pro suroviny, když se jen tak tak vyhla letící botě. Sice využila své dovednosti Úhyb, ale bota letěla až na dveře kabinetu. Všechno se zastavilo, ale když třída uslyšela jen nevzrušené chrápání, bordel začal nanovo. Lupin se ve křiku ptal, jestli je Kate v pořádku. Kristen se snažila dostat co nejblíž Snapovi, aby mohla probrat test a nenápadně navázat na konverzaci ,,Láska a Ty". Theres, která se díky četným kopancům do nohou už plně probrala ze šoku se přestala ovládat a letěla napříč učebnou, aby Sonie zakroutila krkem.
Anička se s kamennou tváří podívala před stůl, kde ležela neurčitá papírová hmota a kotlík. Pak se podívala do očí již klidné Veru. Stále s očním kontaktem se rozpřáhla rukou a s bezvýraznou tváří shodila dolů ze stolu i Verčin kotlík. (ALA Panda! xD)
Snape si nacpal vatu do uší a nepřestával míchat lektvar. Po chvilce mu začal zářit fialovým odstínem a on se usmál. Povedlo se. Z kabinetu byl slyšet zvonek budíku. Do třídy vstoupil Křiklan. Všechno se zastavilo jako ve hře na Sochy.
Theres držela Soňu za vlasy ovšem ta nezůstávala pozadu, jelikož svou kamarádku právě chtěla udeřit tlustým slovníkem Výrazy Lektvarů a jejich význam . Anne se právě snažila oplatit kousavý útok Veru svým nepřemožitelným útokem Try this! S rukou u kamarádčiného žaludku.
Lucius se naprosto zhroutil hanbou. Ležel na zemi s mrtvým pavoukem na obličeji. Kate se zastavila při vážení surovin na druhý pokus. Její sestra byla necelý metr od Severuse, ale hlevu měla otočenou k učiteli. Lupin se to všechno snažil rozdýchávat. Potter právě vytahoval tanga jedné dudácké studentky, která zamrzla v bolestivé až skoro nepříčetné grimase. Sirius čichal u země uzené maso. Jeho nos se zastavil u katedry.Nastal zlom. Ticho přerušilo otevření dveří a dusavé kroky. Peter právě přišel ze dveří s nápisem ,,Nevšímavý debil " na čele a se zásobou Bertíkových fazolků tisíckrát jinak v náručí. Křiklan na něho jen nevěřícně koukal s otevřenou pusou. Vypadalo to, že každou chvílí vybuchne. Naštěstí Peterovi jeden balíček spadl. Křiklan se pro něj sehl, otevřel ho a zobl si fazolek. To ho uklidnilo natolik, že byl schopen říci: ,, Hodina skončila testy si vyberu sám." Žáci se znovu proměnily v lidi a spořádaně opustily třídu. Kate s Lupinem se na chodbě objaly. Odešli a vypadalo to, že jsou rádi, že je tahle hodina za nima.
***
Kristen si odchytla Snapa při cestě na pánské ZáchUdky . Zastavila ho a navázala kontakt.
,,Počkej, strašně ženeš…"
,,Co chceš?"
,,Chtěla jsem se tě zeptat, jestli máš dnes odpoledne čas…"
,,Copak, chceš mě někam přivést a tam mě zesměšňovat? Přede všemi,? To vám nestačí že už celá škola ví, že má přezdívka je Srabus?"
,,Ne ty to nechápeš, já nic proti tobě nemám…Naopak…máš teda prosím čas?"
,,No tak už se vymáčkni, dělej!"
,,Proč tak spěcháš?"
Snape zakroutil očima a odpověděl:
,,Jestli sis nevšimla, zastavila jsi mě cestou na pánské záchodky. Myslím, že stejně nemáš něco, co by mě zajímalo. A teď Promiň. Vážně musím."
- A takhle nějak skončila snaha navázat kontakt se Severusem, kterého si Kristem oblíbila. Dívka jen mohla sledovat, jak se jí chlapec s mastnými vlasy vzdaluje, až zabočil za roh.

Na druhém konci hradu se Anne snažila zjistit, proč na ní Potter provádí Stalking , když se v tu dobu držela za ruku s Luciusem. To ovšem ještě netušila, že Potter nesleduje ji…
****
Veru skončila se Siriusem na dámských záchodkách( těch s ufňukanou Uršulou).
Ta je neustále vyrušovala commenty jako :,, Škoda, že nemám kameru nebo alespoň foťák…dalo by se to slušně prodat.", ,,Pootevřte ty dvířka trochu víc…" …
****
Sonia šla po chodbě s Theres. Z dálky na ni zamával Arthur. Soňa jen odpověděla mávnutím, ale nezapomněla mu říct, že se za ním ještě staví. Terka jí ale upozornila na jeho zevnějšek. Především na jeho kouzelnický klobouk, který vypadal, jako K*n***, takže to vypadalo, jako kdyby ho Weasley měl nasazený na hlavě. Soňa nad tím začala uvažovat .Radši zapnula všechny mozkové závity,aby přišla na to, kdo volný na škole ještě zbyl.
Po chvilce dvojice potkala Petera. Ten je s přátelským úsměvem zastavil. Sonia už se začala skrytě smát a vyklidila pole. Theres se jí jen snažila zadržet, ale pozdě. Zůstala na chodbě s Pettigrewem sama. Ten začal :
,,Ahoj, už dlouho jsem tě nepotkal…řekněme nepotkal jsem vhodnou chvíli, abych …zkrátka jsem ještě nepřišel na vhodná slova abych ti řekl…jestli bys se mnou…," Theres vypla uši a začala si uvědomovat, že je zle. Počala vymýšlet plán útěku. Ano. Někdy se z boje prostě musí utéct.
,,Promiň Petere, ale za chvilku musím být na Létání, řekneš mi to někdy jindy, jo?" nebo taky radši nikdy dodala Theres v duchu a chvatně se vydala směrem k havraspárské věži.,, Asi bych si měla už někoho najít. Už jen proto, aby mi dal pokoj. Myslím, že jeho 56. nájezd už nepřežiju."
Peter zůstal na chodbě sám. Pak ale zauvažoval nahlas:,,Ale vždyť Theres nechodí na hodiny Létání…."
****
No zkrátka,tak toto byl pouhý jeden den ze strastí a úsměvů Sedmého ročníku A v Brada-vicích .Některé postavy mají osudy zamotané, ale někdo je má zase obtížné. Osud si nevybereš. Ale rozhodně si můžeš vybrat pohádku, kterou si před spaním přečteš. Takže po tomhle zážitku bys měla rychle vyhledat v knihovničce Pohádky pro nejmenší a přeřadit na něco méně náročného a únavného.

Řekněme to takhle:
Pohádku si nevybereš, dokud jí nepřečteš. A když jí přečteš, bývá většinou pozdě.
A v životě nikdy nesmíme zapomínat na osud. Když už nic jiného, tak na něj alespoň můžeme shodit náš neúspěch nebo špatnou známku ze Zeměpisu.

Závěr:
Nečtěte pohádky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 1:53 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

2 rin rin | 4. října 2012 v 21:45 | Reagovat

úžasný-málem jsem se potrhala smíchy-kéž by takhle vypadaly písemky u nás ve škole :-P  :-P  :-P  :-P  :-P  :-P  :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist