桃太郎 Momotaró (Broskevníček)

24. listopadu 2013 v 14:53 | Lady Malande |  Kouzla, dobré a zlé síly, nadpřirození hrdinové

桃太郎
Momotaró (Broskevníček)
Tohle se stalo již dávno. Na jistém místě žil jeden dědeček s babičkou. Jednoho dne se dědeček vypravil do hor na dřevo a babička šla zatím k řece prát prádlo. Naklání se nad vodou a najednou vidí broskev, jak k ní pluje po vlnách, cumbura cumbura. Stařenka ji vytáhla z vody, a když ji ochutnala, zjistila, že je vynikající: ,,Ta broskev je ale dobrá, měla bych jednu vzít i dědečkovi," pomyslela si a zavolala: ,,Dobré broskve, pojďte sem, špatné broskve, jděte tam!" Brzy ke stařence voda přinesla další krásnou broskev. ,,Tahle vypadá taky pěkně!" zvolala stařenka, zvedla ji a vzala domů.
Když přišel večer, stařeček se vrátil z hor s otepí dřeva na zádech. ,,Babičko, babičko, už jsem doma!" zavolal.
,,Dědečku, dědečku, dnes jsem v řece vylovila výbornou broskev a přinesla jsem ti ji."
Položili broskev na prkýnko a chystali se ji rozkrojit, avšak než to stihli udělat, broskev se sama rozpůlila. Uvnitř byl krásný chlapeček, který hned začal hlasitě křičet ué, ué.
Stařeček se stařenkou byli zaskočeni a zmateně na sebe pokřikovali: ,,Co budeme dělat? Co budeme dělat?"
,,Protože se narodilo z broskve, říkejme mu Momotaró, Broskevníček," řekli si a tak také udělali. Vychovávali ho jako vlastního syna a Momotaró rychle rostl a sílil. Když snědl misku rýžové kaše, povyrostl o kousek, když snědl dvě misky, povyrostl dvakrát tolik. Když ho učili napočítat jedna, napočítal sám do deseti. Brzy se z něj stal silný a chytrý mladík a stařečkové z něho měli velkou radost.
Jednou za nimi Momotaró přišel, obřadně se posadil a s rukama před sebou se uklonil. ,,Dědečku a babičko, už jsem vyrostl, rád bych se vydal na ostrov čertů oni a utkal se s nimi v boji. Prosím, připravte mi na cestu nějaké kibi dango, nejlepší v celém Japonsku."
,,Proč to chceš udělat? Vždyť ještě nejsi dost starý a čerty oni nemůžeš porazit."
,,Porazím je," trval na svém Momotaró a nechtěl se nechat přesvědčit, až se s tím nakonec museli dědeček s babičkou smířit. ,,Tak tedy běž," řekli a dali mu mnoho knedlíků kibi dango, nejlepších v celém Japonsku. Na hlavu mu uvázali nový šátek a dostal novou suknici hakama. Dali mu také meč a prapor s nápisem ,,Momotaró, nejlepší v celém Japonsku". K pasu mu připevnili ranec s kibi dango a řekli: ,,Buď opatrný. Jdi a vrať se zpátky. Počkáme na tebe, dokud čerty neporazíš." S těmi slovy jej vyslali na cestu.
Když přišel na kraj vesnice, přiběhl k němu pes a štěkal, wan wan: ,,Momotaró, Momotaró, kampak jdeš?"
,,Jdu porazit čerty oni na jejich ostrov."
,,Tak to já půjdu na ostov čertů s tebou. Dáš mi ,prosím, jedno kibi dango, nejlepší v celém Japonsku?"
,,Budeš tedy mým služebníkem. Když sníš jedno dango, budeš mít sílu deseti mužů," řekl Momotaró, dal psovi jeden knedlík a vydali se spolu k horám. Za chvíli uslyšeli mávání křídel, ken ken, a přiletěl k nim bažant. Dostal také jedno kibi dango a stal se dalším služebníkem. Společně pokračovali do hor. Tam potkali opici, vřeštící kja kja, a ta se k nim také připojila.
Momotaró se stal vojevůdcem, pes nesl jeho prapor a všichni spěchali k ostrovu čertů oni. Když se tam dostali, uviděli velkou černou bránu. Opice na bránu zabušila, don don. Zevnitř se ozval hlas: ,,Kdo je tam?" a ven vyšel červený oni.
Momotaró řekl: ,,Jsem Momotaró, nejlepší v celém Japonsku. Přišel jsem dobýt váš ostrov, tak se připravte." Nato vytasil meč a přichystal se k útoku. Opice napřáhla své kpí, pes a bažant sevřeli své meče a vyčkávali. Strážný oni utekl za ostatními, kteří zrovna pořádali divokou pitku, a spustil poplach. Když čerti uslyšeli, kdo přišel, pořvávali: ,,Kdo to má jako být, ten Momotaró?" a vyšli ven bojovat.
Čtyři hrdinové zatím snědli všechna kibi dango, nejlepší v celém Japonsku, a získali sílu tisíce mužů, s kterou všechny čerty rozprášili. Černý generál všech oni pasl před Momotaróem na zem, velké slzy mu z očí kanuly, boro boro, a prosil o milost: ,,Ušetři naše životy, už nikdy nebudeme dělat nic špatného."
,,Dobrá, pokud to slíbíte, tak vás nechám žít,"řekl Momotaró.
,,Dáme ti všechny naše poklady," řekl generál oni a nechal vynést všechny cennosti, které čerti měli. Momotaró je naložil na vůz a spolu se svými služebníky jej odtáhnul, enjara, enjara, pryč z ostrova a dovezl jej jako dar dědečkovi a babičce. Stařečkové měli velkou radost a velmi Momotaróa chválili. Doslechl se o tom i císař a Momotaró dostal velkou odměnu, a tak se mohl postarat o dědečka a babičku až do konce jejich dní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se Vám tento příběh?

Ano.
Ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist